Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Klíč k tajemství hlubotisku objevil - Karel Václav Klíč. Pocházel (z turisty neprávem opomíjeného) městečka Hostinné. Světlo světa spatřil 30. května 1841 v papírně, které se říkalo Labský mlýn. V mládí utrpěl zranění, po zbytek života kulhal. Měl výjimečné vlohy pro kreslení. Jako čtrnáctiletý začal navštěvovat pražskou AVU. Jenže kromě malířského nadání byl také po otci velkým vlastencem. Kvůli posměšnému obrázku rakouského ministra musel školu - a dokonce i hlavní město - opustit. Časem se mu však podařilo přece jen akademii dokončit.
 
Živily ho zakázky, hlavně portréty. Marně žádal o licenci na zřízení litografického podniku. V šedesátých letech 19. století změnil působiště. Celá rozvětvená Klíčova familie pracovala v úspěšném brněnském rodinném fotografickém ateliéru Raffael. Karel se realizoval ještě jako karikaturista, zejména ve vlastním časopise Veselé listy. Čtrnáctideník byl mocnářství trnem v oku a dlouho nevydržel. Proto mladík zamířil do ciziny. Navštívil nejprve Vídeň, v Budapešti spolupracoval s redakcí proticírkevního magazínu Kulihrášek. Do Vídně se vrátil roku 1869. Jméno si udělal jako bravurní kreslíř. Některé jeho kousky (střídal při práci obě ruce, maloval zády k obecenstvu, vzhůru nohama) hraničily až s cirkusáctvím. Zvěčnil však také významné osobnosti (zakladatele Sokola Fügnera, Garibaldiho, Palackého aj.), opět pokoušel nakladatelské štěstí s Humoristische Blätter. 
 
Zásadní objev hlubotisku vytvořil víceméně náhodou, den před Silvestrem(!) 1878. Předcházela mu ovšem mravenčí práce. Klíč se snažil ulehčit si rytí obrázků kopírováním fotonegativu na měděnou desku s asfaltovou a želatinovou vrstvou, kterou za světla leptal. Do různě hlubokých jamek nanášel barvu, čímž dosáhl jemných přechodů a stínů. První obrázek dostala jako novoroční dar manželka. Protože si vynález nezaregistroval, smetanu slízli jiní. Jenže tento způsob se hodil jen pro ruční lis. Klíč vymýšlel dál. Tentokrát už ale tajně a ve spolupráci s Anglií. Po několika letech zaznamenal revoluční zvrat v polygrafii. Jeho mechanický rotační hlubotisk s obrazem rozloženým sítí, jednu z nejušlechtilejších grafických reprodukčních technik, s nadšením přijali v britském Lancasteru (1895).  Klíč si tam založil The Rembrandt Intaglio Printing. Po dvou letech se ale vrátil do Vídně. Přemýšlel zejména o vzorkovém linoleu. Zemřel 16. 11. 1926. Pouť rodáka z Hostinného popsal Adolf Hoffmeister v knížce O zapomínaném umělci, který se stal vynálezcem. Z roku 1957 pak pochází čtvrthodinový životopisný dokument Karel Klíč - vynálezce hlubotisku. A přátelé dnešních kreslených seriálů ho dokonce nazývají "komiksovým pionýrem".