Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Máte rádi romantiku? Pak určitě znáte sousoší Soutok Labe s Orlicí v hradeckých Jiráskových sadech. Jde jen o jedno z mimořádně kvalitních děl, které za svůj krátký život stačil realizovat Josef Škoda.

Rodilý Českoskaličák (*1. 5. 1901) - celým jménem Josef Václav Škoda - přesídlil jako čtyřletý s rodiči do Hradce Králové. Obchodní akademie pro něj nebylo to pravé ořechové, vydržel jen ročník. Lákala ho sochařina. Solidní základy dostal od otce, který vlastnil kamenickou dílnu. Nastoupil do proslulé sochařsko-kamenické školy v Hořicích. Na pedagogy měl mimořádné štěstí. Prvním byl Quido Kocian. Pražskou Akademii výtvarných umění absolvoval mezi roky 1921 - 1925 pod vedením prof. Jana Štursy, dva roky na UMPRUM ho vedl prof. Otto Gutfreund. Umělecký rozhled mu ještě rozšířily cesty po Itálii a Francii.

Po návratu si zřídil ateliér v Hradci Králové (1928). Jeho jméno už něco znamenalo. Měl za sebou například Pomník padlých 1. světové války v Černilově nebo pískovcový reliéf Uvítání Mistra Jana Husa 1409 na Podlipanském muzeu v Českém Brodě. (Což je pikantní, neboť Mistr Jan Hus údajně nikdy do Českého Brodu nezavítal.) Naopak neměl štěstí s návrhem na sochu Jana Žižky v hradeckých Žižkových sadech. Vavříny za ni získal už r. 1924, ale z nejrůznějších důvodů byla skulptura na místě osazena až po úpravách r. 1971. Josef Škoda se zúčastňoval výstav vlastních i souborných. Měl i zajímavé přátele. Kunsthistorička Martina Vítková uvádí, že byl součástí hradecké stolní společnosti Ohnivý keř, v níž působil mj. i Josef Váchal. Velice si rozuměl také s básníkem Františkem Halasem.

Dnes nám Škodova génia připomíná pomník starosty J. L. Pospíšila (1933), plastika koželuha na Střední průmyslové škole strojnické architekta J. Gočára, vlys Bankovnictví na dnešní státní bance, alegorické sousoší železniční dopravy na hlavním nádraží Českých drah. Památníkem J. T. Helda a obětem světové války se pyšní v Třebechovicích pod Orebem, hold Tyršovi najdete v Nymburce. Josef Škoda je i autorem sochy Panny Marie na bočním oltáři kaple Panny Marie na Rožberku na Slezském Předměstí. Velké problémy byly s pomníkem Boženy Němcové, který po mnohých peripetiích našel místo před gymnáziem na Pospíšilově třídě.

A jak to bylo s historií Soutoku Labe s Orlicí? Na bronzových figurách muže a ženy pracoval Škoda šest let. Původně měl vítat návštěvníky u vchodu Jiráskových sadů. Jenže některým prudérním občanům vadila údajná "pornografičnost", zdůvodněná absencí soklu, takže postavy ležely v trávě. Naštěstí zdravý rozum zvítězil a od roku 1934 je vše tak, jak má být.    

Josef Škoda zemřel velmi předčasně 15. srpna 1949 v Maršově.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ