Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Z Vamberku, města krajek, se vydal šířit slávu (nejen) české hudby Augustin Vyskočil. V rodném listě mu jako datum narození zapsali 4. srpen 1852. S hudbou ho seznamoval místní učitel a muzikus Josef Vrabec. Chlapec hrával v kostele na varhany. Seriózní základy pak získával v Praze. Při studiu na Akademickém gymnáziu navštěvoval Smetanovu hudební školu. Klavírní lekce bral od samotného Mistra! Svůj znamenitý hlas dále školil v letech 1871 - 1873 na konzervatoři u F. Vogla. Chodil i na varhanickou školu, přilepšoval si doučováním a zpěvem v kostelích.   
 
Roku 1874 vyrazil na zkušenou do zahraničí. Při angažmá v operním souboru ruského mecenáše Derviese v Nizze a švýcarském Luganu se mohl cítit jako doma. Mezi početnou skupinou krajanů si dokonce našel manželku, operní pěvkyni Františku Ludikarovou. Jako dirigent a sbormistr časem zcela nahradil původního vedoucího Karla Bendla. Jeho kvalit si všimli i v Praze. Manželé Vyskočilovi se vrátili do vlasti roku 1881. 3. března 1882 se jim narodil syn Pavel (Ludikar), pozdější hvězda světových operních scén, mj. newyorské Metropolitní opery. Šťastný otec tou dobou už vedl sbor Prozatímního divadla, od dubna 1883 pak i Národního divadla. Za 19 let jeho účinkování ve "zlaté kapličce" dosáhla úroveň tělesa pozoruhodných kvalit. Jako sbormistr nebo dirigent uvedl desítky představení, jmenujme např. Žižkovu smrt, Coppélii, Antigonu, Lumpacivagabunda. Byl vítaným klavírním doprovazečem. Kvůli nízkému platu však ještě musel vyučovat na konzervatoři varhany a zpěv. Působil také 5 let jako sbormistr vinohradského Hlaholu, u Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici atd.           
 
31. března 1900 odešel do důchodu. Zemřel o necelé dva roky později 14. 2. 1902 v Praze. Pohřben je na Olšanských hřbitovech. Na rodném domě ho ve Vamberku od 7. srpna 1927 připomíná pamětní deska.
 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ